Informace o CLL

Informace o chronické lymfocytární leukémii (CLL)


Co je CLL?

Chronická lymfocytární leukémie (CLL) je jedním z nejčastějších typů leukémie u dospělých, která nejčastěji postihuje osoby starší 60 let. Velmi zřídka bývá diagnostikována u lidí mladších 40 let.1

Jedná se o rakovinu, která postihuje bílé krvinky a která má tendenci postupovat velmi pomalu – v řádu mnoha let.1

B-lymfocyty jsou součástí imunitního systémua v lidském těle hrají důležitou roli při boji s infekc.2 V případě, že kostní dřeň tvoří příliš mnoho bílých krvinek (lymfocytů), které však nejsou plně vyzrálé a neplní správně svou funkci, vzniká CLL.2

Tyto abnormální lymfocyty se mohou v průběhu času hromadit v lymfatickém systému, tedy v kostní dřeni a mízních uzlinách.3 Přežívají déle než normální lymfocyty a postupně se v kostní dřeni hromadí a vytlačují tak normální buňky. To může způsobovat následující příznaky:14

  • zvýšená náchylnost k infekcím,
  • přetrvávající únava, slabost, dušnost,
  • zvětšené lymfatické uzliny na krku, v podpažních jamkách a tříslech,
  • neobvyklé krvácení nebo tvorba modřin.

CLL se od jiných typů leukémií (akutní myeloidní leukémie, akutní lymfoblastická leukémie a chronická myeloidní leukémie) odlišuje v tom, že se šíří se pomaleji.13

Je známo, že CLL vzniká na genetickém podkladu a je dědičná, proto se nazývá familiární CLL.5

Co způsobuje CLL?

Co zpusobuje CLL

Ačkoliv již bylo o CLL zjištěno mnoho informací, přesná příčina stále není známá.67

Víme, že na základě působení určitých faktorů vznikají změny (mutace) v DNA, které jsou zodpovědné za nadměrnou tvorbu abnormálních a nefunkčních B-lymfocytů.38

Postupné hromadění těchto B-lymfocytů způsobuje následující změny v krvi:8

Nízký počet červených krvinek (anémie)

Může způsobovat únavu

Nízký počet krevních destiček (trombocytopenie)

Způsobuje zvýšenou náchylnost ke krvácení

Nízký počet určitých bílých krvinek (neutropenie)

Zvyšuje riziko infekce

Diagnostika a vyšetření

Ve většině případů je CLL diagnostikována náhodně při běžném vyšetření krve.3

Pokud se u Vás vyskytnou nějaké příznaky, lékař Vás vyšetří a zkontroluje úplný krevní obraz (počet jednotlivých krvinek). Při podezření na CLL Vás odešle k hematologovi (lékař zaměřený na diagnostiku a léčbu onemocnění krve), který Vás následně vyšetří podrobněji.3


Vyšetření

Během diagnostiky a následného průběhu CLL se můžete setkat s několika vyšetřeními.

Pro kontrolu Vašeho celkového zdravotního stavu budete během léčby podstupovat pravidelná vyšetření krve a budete tázáni na přítomnost jakýchkoliv příznaků. Vyšetření krve bude sledovat:

  • počet lymfocytů – ukazuje stav a závažnost CLL,
  • hemoglobin a/nebo počet červených krvinek – nízká hladina a/nebo počet mohou vést k pocitu únavy a nedostatku dechu,
  • počet krevních destiček – nízký počet může vést k náchylnosti ke krvácení a tvorbě modřin.

Aby se stanovila prognóza onemocnění a zkontrolovala účinnost léčby, může být občas vyžadováno provedení aspirace (odběr tekutiny) nebo biopsie (odběr tkáně) kostní dřeně. Ty se obvykle provádějí během kontroly v nemocnici.

Vyšetření průtokovou cytometrií využívá přístroj hledající na povrchu nebo uvnitř buněk markery, které pomáhají v identifikaci jejich typu. Při diagnostice CLL se využívá ke zjištění, zda vzorek krve obsahuje abnormální B-lymfocyty. Může se také použít pro zjišťování přítomnosti buněk CLL v kostní dřeni nebo jiných tělních tekutinách.

Pro diagnózu obvykle stačí vyšetření krve, nicméně vyšetření kostní dřeně pomáhá určit, jak je CLL pokročilá. Pokud je klinicky indikováno, provádí se pomocí aspirace nebo biopsie kostní dřeně.

Genetické vyšetření

O léčebném přístupu, který pro Vás bude nejlepší, může rozhodovat přítomnost určitých změn (aberací) na chromozomech leukémických buněk.10 Proto Vám bude před konečným rozhodnutím o léčbě provedena sada genetických vyšetření.11 Biologické vlastnosti leukémických buněk vyhodnotí následující testy:

Fluorescenční in situ hybridizace (FISH) dokáže ve vzorku krve nebo kostní dřeně identifikovat chybějící části chromozomů (delece, často vyjádřené jako "del") nebo duplikace chromozomů. Tyto změny pomáhají určit, zda je CLL vysoce nebo nízce riziková.

Karyotyp představuje chromozomální výbavu buňky. Karyotypizace je vyšetření, které ukazuje změny v počtu, velikosti nebo tvaru chromozomů.

Sekvenování DNA zjišťuje v krevních buňkách nebo buňkách kostní dřeně změny nebo mutace. V diagnostice CLL se využívá k vyšetření mutací ve variabilní části těžkého řetězce imunoglobulinu (IGHV).

Typy genetickych markeru
Gen pro IGHV

Gen pro IGHV v imunitních buňkách obsahuje informace pro tvorbu specifické části protilátky – bílkoviny, která v těle pomáhá v boji s infekcemi. U CLL mohou být tyto geny buď mutované nebo nemutované. Mutovaný IGHV je obvykle spojený s příznivou prognózou, zatímco nemutované geny pro IGHV mohou znamenat, že CLL je rizikovější. Pro pacienty s vysoce rizikovým onemocněním jsou vhodnější určité možnosti léčby.510

Delece 17p (del(17p))

Mutace, při které chybí část chromozomu (zásadní součást buňky), se nazývá delece. Jeden z typů delece, která je častá u CLL, se nachází na 17. chromozomu – tzv. del(17p). Tato delece může ovlivňovat růst nádoru a je považovaná za rizikový faktor, který může naznačovat rychlejší postup onemocnění.510

Pacienti s del(17p) nemusí na některou léčbu odpovídat, byly však schváleny léky, které jsou pro tyto pacienty specifické.51012

Mutace TP53

Gen TP53 dává signály, zda mají být poškozené buňky opraveny nebo zničeny. Pokud je tento gen u pacienta s CLL mutován, může to znamenat, že je onemocnění rizikovější. Mutovaný TP53 je často zachycen u lidí, kteří mají zároveň del(17p), tedy jim chybí část krátkého raménka 17. chromozomu.10

Delece 11q (del(11q))

Další delecí je del(11q), kdy chybí určité části 11. chromozomu. Pokud tato delece vznikne, může to ovlivňovat opravy DNA v buňce a nádor pak může dále růst. Del(11q) je považována za rizikový faktor, který naznačuje, že CLL bude postupovat rychleji.5911

Trizomie 12. chromozomu (+12)

Stav, kdy se v buňce nacházejí tři kopie chromozomu, se nazývá trizomie ("tri" kvůli tomu, že se místo obvyklých dvou chromozomů v buňce nacházejí tři). CLL u pacientů s trizomií 12, neboli +12, jako jejich jedinou genetickou abnormalitou, je považována za středně rizikovou. Avšak pacienti s +12 a ještě dalšími abnormalitami mohou mít vyšší riziko rychlejšího postupu onemocnění.510

Delece 13q (del(13q))

Na 13. chromozomu je umístěn gen kontrolující buněčný růst. Mutace del(13q) znamená, že část 13. chromozomu chybí a může být ovlivněn růst nádoru. Del(13q) patří k nejčastější deleci. Pokud je přítomná pouze tato delece naznačuje to příznivý výhled a tito pacienti s mohou mít nižší riziko progrese.510

Stadia

Pomocí klasifikačního systému stadií mohou zdravotníci danou rakovinu popsat a určit, jak a kdy bude léčena. Pro klasifikaci CLL existují dva různé systémy stadií, které jsou oba založené na klinických pozorováních:

  • Binetova klasifikace – používá se zejména v Evropě,
  • Raiova klasifikace – používá se zejména ve Spojených státech amerických.

CLL je jediná forma leukémie, kde se klasifikační systém stadií používá.12

Tento systém klasifikuje CLL na základě počtu postižených skupin lymfatické tkáně (lymfatické uzliny na krku, v tříslech a podpaží, slezina a játra) a podle toho, zda má pacient anemii (příliš nízký počet červených krvinek) nebo trombocytopenii (příliš nízký počet krevních destiček).
Stadia podle Bineta jsou následující:1

  • stadium A – máte zvětšené lymfatické uzliny v méně než třech oblastech (např. na krku, v podpaží nebo tříslu) a vysoký počet bílých krvinek,1
  • stadium B – máte zvětšené lymfatické uzliny ve třech nebo více oblastech a vysoký počet bílých krvinek,1
  • stadium C – máte zvětšené lymfatické uzliny nebo zvětšenou slezinu, vysoký počet bílých krvinek a nízký počet červených krvinek nebo krevních destiček.1

Léčba CLL ve stadiu B nebo C je obvykle zahájena okamžitě. Stadium A je obvykle léčeno pouze pokud se rychle zhoršuje nebo začíná způsobovat příznaky.1

Tento klasifikační systém je založen na lymfocytóze, tedy stavu zvýšeného počtu bílých krvinek (lymfocytů) v krevním řečišti.4 Pacient musí mít vysoký počet lymfocytů v krvi a kostní dřeni, který není způsoben jinou příčinou (například infekcí). Stadia podle Raie nabývají hodnot od 0 do IV a používají se hlavně ke klinickému hodnocení CLL v USA.2

CP-390149
Připraveno: květen 2023

Logo Janssen | Pharmaceutical Companies of Johnson & Johnson