Pokročilý karcinom prostaty

Pokročilý karcinom prostaty

Autor: Marija Ivanović

Karcinom prostaty se vyznačuje nádorovým bujením v prostatě. V roce 2020 bylo na celém světě diagnostikováno více než 1,4 milionu nových případů karcinomů prostaty a více než 375 tisíc mužů s touto diagnózou zemřelo. Věk je hlavním rizikovým faktorem a riziko onemocnění karcinomem prostaty významně roste po 50. roce života.1

Karcinom prostaty je klasifikován dle rozsahu (velikosti a šíření) onemocnění. Rozlišují se čtyři stadia:

  • Stadium I a II – lokalizované onemocnění: nádorové buňky jsou přítomny pouze v prostatě. U vysokého procenta nemocných je choroba vyléčitelná.
  • Stadium III – lokálně pokročilé onemocnění: nádorové buňky se rozšířily do blízké okolní tkáně (např. ústí močového měchýře, konečník, blízké lymfatické uzliny apod.) Tento stav je při použití multimodálního přístupu stále potenciálně vyléčitelný.
  • Stadium IV – pokročilé nebo metastatické onemocnění: nádorové buňky se rozšířily mimo prostatu a okolní tkáň. Taková choroba není vyléčitelná, ale je možné její vývoj ovlivnit. Tento článek se věnuje přístupu k pokročilému onemocnění.2, 3

Známky a příznaky

Pacienti s pokročilým karcinomem prostaty mohou mít příznaky související s lokálním šířením nádoru, příznaky způsobené místem a velikostí metastatického šíření a/nebo celkové příznaky metastatického onemocnění.

Příznaky lokálního šíření nádoru: problémy s močením (urgence, slabý nebo přerušovaný proud moči, časté močení, bolest nebo pálení při močení, atd.), erektilní dysfunkce a problémy s ejakulací, obtíže při stolici, bolest v pánvi atd.

Příznaky související s metastatickým šířením: bolest kostí, otok dolních končetin, žloutenka, dušnost, neurologické problémy atd.

Celkové příznaky: nedostatek energie, pocit slabosti nebo únava, nezáměrná ztráta hmotnosti a nechutenství, zrychlený srdeční tep atd.

Žádný z těchto příznaků není specifický pro karcinom prostaty, všechny mohou být způsobeny i jiným onemocněním. Nicméně někteří pacienti žádný z těchto příznaků nemají.

Diagnóza

Pro zjištění rozsahu rozšíření a k přesnější klasifikaci karcinomu prostaty mohou být provedena následující vyšetření:

VYŠETŘENÍ KRVE: ke zjištění hladiny nádorového markeru – PSA (prostatický specifický antigen) a jejích změn. Čím vyšší je hladina PSA, tím větší je pravděpodobnost pokročilého onemocnění. Zároveň ale normální hladiny PSA nezaručují nepřítomnost karcinomu prostaty.
Kromě PSA Vám bude před zahájením jakékoliv systémové léčby provedeno kompletní vyšetření krve. To pomůže při zhodnocení funkce orgánů (např. ledvin a jater) a může nepřímo ukázat, do kterých orgánů se nádor rozšířil (např. vysoké jaterní enzymy ukazují na metastatické postižení jater atd.). Navíc jsou někdy vyšetřovány hladiny testosteronu.

KOSTNÍ SKEN: jedná se o zobrazovací metodu, která se používá ke zhodnocení metastatického šíření do kostí. Provádí se po nitrožilní aplikaci malého množství radioaktivní kontrastní látky, která se hromadí v kostech. Nádorem zasažené kosti hromadí tuto kontrastní látku více a výsledkem je pak jejich tmavší zobrazení na snímku.

CT (POČÍTAČOVÁ TOMOGRAFIE): pokročilá rentgenová zobrazovací technika kombinovaná s počítačovými výpočty, která poskytuje detailní pohled na tkáně. Obvykle se používá s kontrastní látkou k určení rozsahu šíření onemocnění do měkkých tkání (např. játra, lymfatické uzliny) a do kostí.

MR (MAGNETICKÁ REZONANCE): zobrazovací vyšetření, které pro detailní zobrazení tkání využívá magnetická pole a radiové vlny. Obvykle se používá spolu s nitrožilně aplikovanou kontrastní látkou. U symptomatických pacientů s pokročilým karcinomem prostaty pomáhá určit případný útlak míchy, postižení měkkých plen mozkových či metastáz v mozku a někdy se využívá při plánování radioterapie.

PET CT (POZITRONOVÁ EMISNÍ TOMOGRAFIE): jedná se o ještě přesnější zobrazovací metodu karcinomu prostaty. Díky speciální radioaktivní kontrastní látce je možné zobrazit i ty nejmenší metastázy (mikrometastázy).

BIOPSIE: odebraný vzorek abnormální tkáně je vyšetřen pod mikroskopem a je dále laboratorně analyzován, aby se získalo co možná nejvíce informací. Patolog ve tkáni hledá přítomné zhoubné buňky a určí jejich původ. Dále se stanoví Gleason skóre, které odráží agresivitu nádoru. Skóre nabývá hodnot od 2 do 10, přičemž hodnoty 6 a nižší znamenají nízký stupeň, 7 střední stupeň a 8 až 10 vysoký stupeň. U metastatického onemocnění může být biopsie provedena z prostaty nebo z jakéhokoliv metastatického ložiska. Pokud se onemocnění rozšířilo po radikální léčbě, není biopsie nutná (stupeň nádoru byl již určen), ale může pomoci při určení stadia choroby a zároveň ukáže, zda se nádorové buňky nějak změnily. 2,3

Léčba

Cílem léčby pokročilého onemocnění je zpomalit růst a šíření nádoru a zlepšit kvalitu života. Po mnoha desetiletích, kdy bylo k dispozici pouze několik málo léčebných možností, se tato oblast v současnosti velmi rychle vyvíjí.
Léčebný plán bude záviset na vlastnostech nádoru a charakteristikách pacienta.

Vlastnosti nádoru: kromě určení stadia a Gleason skóre se dále bude zjišťovat, zda onemocnění odpovídá na androgen deprivační léčbu, nebo ne. Rozlišujeme onemocnění citlivé na hormonální léčbu a rezistentní (také nazývané citlivé nebo rezistentní na kastraci). Onemocnění bude popsáno jako primárně metastatické (přítomnost metastáz v době diagnózy) nebo jako rekurentní (onemocnění, které se vrátilo po léčbě proběhlé v minulosti). Volbu terapie bude ovlivňovat rychlost změny hladiny PSA a předchozí léčba karcinomu prostaty.

Charakteristiky pacienta: volbu léčby také ovlivní věk pacienta, jeho funkční stav, jiné zdravotní problémy, očekávané vedlejší účinky léčby a jeho přání. Než se rozhodne o nejlepší možné terapii, promluvte si s Vašim lékařem, abyste všem možnostem správně porozuměl. Mluvte o svých očekáváních i obavách. Zvažte, jak léčba a její vedlejší účinky ovlivní Váš život. Pokud je třeba, požádejte o druhý nezávislý názor.

ADT (androgen deprivační terapie): je základní léčbou pokročilého karcinomu prostaty. Mužské pohlavní hormony — androgeny (hlavně testosteron) podporují růst a šíření nádorových buněk karcinomu prostaty. Léčbou první volby je proto zablokování těchto hormonů. To lze provést chirurgicky nebo pomocí léků. Chirurgický zákrok spočívá v odstranění obou varlat, kde je tvořena většina testosteronu. Léky pak zahrnují agonisty a antagonisty LHRH. Jedná se o uměle vyrobené hormony, které zastavují produkci testosteronu. ADT je první možností léčby, která je pacientovi s pokročilým karcinomem prostaty nabídnuta a obvykle se kombinuje ještě s jinými léky.
VEDLEJŠÍ ÚČINKY: odebrání testosteronu může mít pro muže fyzické a emoční následky. Mohou se objevovat návaly horka, velká únava, nárůst hmotnosti, problémy s erekcí, ztráta chuti na sex, deprese atd. Také se zvyšuje riziko osteoporózy (řídnutí kostí), cukrovky a srdečního infarktu. Nicméně většina mužů má jen málo vedlejších účinků ADT a některé z nich se mohou zmírňovat dietou a cvičením.

LÉČBA CÍLENÁ NA SIGNÁLNÍ CESTU ANDROGENŮ: jedná se o nové léky, které se staly dostupné v posledních deseti letech. Eliminují účinky androgenů, které jsou tvořeny mimo varlata. Buď ovlivňují samotnou jejich tvorbu nebo blokují signály, které androgeny dávají buňkám, a brání tak jejich dalšímu růstu a šíření. K dispozici je několik možností s podobným klinickým přínosem. Užívají se ústy ve formě pilulek. Léčba může trvat několik měsíců, ale i roky, podle toho, jak nádor na terapii odpoví a jestli se objevují vedlejší účinky.
VEDLEJŠÍ ÚČINKY: se u jednotlivých léků liší. Jsou vzácné, ale některé mohou významně ovlivnit kvalitu života. Může se objevit únava, návaly horka, vysoký krevní tlak, abnormální hladiny iontů v krvi a jaterní testy, bolesti hlavy, slabost, pády, zamlžené myšlení a epileptické záchvaty.

CHEMOTERAPIE: přímo ničí nádorové buňky, což může růst a šíření karcinomu prostaty zpomalit. Může také ulevit od příznaků onemocnění (např. zmírnit bolest). Standardní chemoterapií používanou u karcinomu prostaty v různých fázích onemocnění jsou taxany. Někdy se také podává léčba založená na platině, a to zejména v případech, kdy jsou vyčerpány standardní možnosti. Ve výjimečných případech se může podávat kombinovaná chemoterapie. Chemoterapie se podává nitrožilně, přičemž dávka a frekvence se přizpůsobuje a může se během léčby měnit.
VEDLEJŠÍ ÚČINKY: souvisí s poškozením zdravých buněk. Nejčastěji se objevuje únava, nevolnost, změny chuti, zvracení, ztráta vlasů, změny na vlasech a nehtech, změny dotykového vnímání a zvýšené riziko infekcí. Většina těchto vedlejších účinků po ukončení chemoterapie vymizí.

RADIOFARMAKA: jsou radioaktivní léky, které cílí na nádorové buňky v kostech. Napadají prostřednictvím malého množství záření nádorové buňky v jejich konkrétních částech, které jsou zodpovědné za růst. Tato léčba je přínosná zejména u pacientů, kteří mají příznaky způsobené kostními metastázami. Celkem se podává šest nitrožilních injekcí s odstupem čtyř týdnů.
VEDLEJŠÍ ÚČINKY: léčba je obvykle dobře snášena, ale může se objevit únava, nevolnost, zvracení, průjem, nízký počet krevních destiček nebo zlomeniny.

RADIOTERAPIE: zabíjí nádorové buňky přímo prostřednictvím rentgenových paprsků s vysokou energií. U metastatického karcinomu prostaty se využívá ke zmírnění příznaků spojených se šířením metastáz, přičemž nejčastěji se ozařují kostní metastázy. U onemocnění s malým počtem metastáz (oligometastatické) se někdy používá k lepší kontrole nádoru buď s ozářením samotné prostaty a/nebo metastáz. Ozáření může být jednorázové nebo se může provádět v několika sezeních.
VEDLEJŠÍ ÚČINKY: jsou vzácné. Nejčastěji pacienti cítí únavu nebo zaznamenají změny na kůži. Pokud je ozářena prostata, mohou se objevit problémy s močením nebo se střevy.

NOVÉ MOŽNOSTI LÉČBY: prokázaly u metastatického karcinomu prostaty lepší výsledky. Některé mohou být podány pouze určitým pacientům, u kterých se vyskytují specifické mutace nebo biomarkery v nádorových buňkách (například mutace BRCA). Při profilování genetického materiálu pacienta nebo nádorových buněk mohou být účinnější léky s větší specificitou.

KLINICKÉ STUDIE: testují nové možnosti léčby s ohledem na jejich účinnost a bezpečnost. Jejich cílem je zlepšovat současnou standardní léčbu. Pacientům je účast v klinických studiích doporučována. Promluvte si s Vaším ošetřujícím lékařem, zda nejsou nějaké studie dostupné a proberte jejich případné potenciální přínosy a rizika.

PODPŮRNÁ LÉČBA: se pacientům nabízí ke zmírnění příznaků onemocnění, prevenci nebo léčbě vedlejších účinků terapie a jako psychosociální podpora. Například pacientům na chemoterapii budou nabídnuty léky k předcházení a/nebo léčbě nevolnosti, jiným zase injekce ke snížení rizika infekcí atd. Na podporu zdravých kostí bude pacientům doporučeno užívat vitamin D a doplňky stravy s vápníkem, některým bude předepsána léčba chránící kosti, která napomáhá v prevenci kostních příhod, jako jsou například zlomeniny. Pacienti, u kterých se objeví deprese, pak mohou užívat antidepresiva a navštěvovat psychologickou poradnu. Možností je mnoho a je nejlépe je diskutovat s lékařem.2, 3

Pravidelné kontroly

Během léčby bude provedeno několik diagnostických vyšetření, které zhodnotí účinnost léčby a její vedlejší účinky. Nejčastěji se dělá pravidelné vyšetření krve nebo zobrazovací vyšetření. Načasování a schéma jednotlivých vyšetření je probíráno při zahájení každé léčby.2, 3

Kvalita života

Cílem každé léčby je kromě kontroly onemocnění také zachování nebo zlepšení kvality života. Některá terapie může kvalitu života díky svým nežádoucím účinkům zhoršovat, většina z nich ale vymizí, jakmile je léčba ukončena.
Kvalitní výživa a fyzické cvičení jsou klíčové pro zachování dobrého funkčního stavu, který Vám pomůže při lepším zvládání systémové léčby a v boji s onemocněním. Snažte se do Vašeho jídelníčku zařadit všechny důležité složky a vyhněte se polotovarům. Poslouchejte své tělo a jezte jídlo, které Vám chutná a zároveň bude v souladu se zdravým stravováním. Váš příjem potravy konzultujte s lékařem a dietním specialistou. Snažte se také věnovat 150 minut týdně fyzickému cvičení. Věnujte se fyzickým aktivitám, které Vás baví a zařaďte aerobní pohyb, aktivity, při kterých zapojíte Vaše svaly a posílíte kosti a trénujte zlepšení rovnováhy. Fyzická aktivita Vám také dodá energii, budete lépe spát a cítit se dobře.
Život s rakovinou může být zdrcující a může se objevit úzkost nebo deprese. Mluvte s Vaší rodinou a přáteli o svých pocitech a pokud je potřeba, vyhledejte profesionální pomoc. Může také pomoci, když si promluvíte s jinými pacienty s karcinomem prostaty nebo se připojíte k některé z pacientských skupin. Spiritualita (např. modlitba, meditace atd.) pak může přispět ke zmírnění emočního stresu.2, 3

Lékařské prohlášení
Obsah této webové stránky je určen k informativnímu a vzdělávacímu účelu. Veškeré osobní zdravotní otázky prosím konzultujte s Vaším ošetřujícím lékařem. Pokud máte jakékoliv otázky týkající se Vašeho zdravotního stavu, vždy vyhledejte lékaře. Před tím, než užijete nějaké léky, včetně těch volně prodejných, nebo potravinové doplňky, konzultujte to s Vaším lékařem, který jejich vhodnost pečlivě posoudí.

  1. Sung H et al. Global cancer statistics 2020: GLOBOCAN estimates of incidence and mortality worldwide for 36 Cancer in 185 countries; Ca Cancer J Clin 2021; 71: 209-249
  2. EAU Guidelines. Edn. Presented at the EAU Annual Congress Milan 2021. ISBN 978-94-92671-13-4
  3. C. Parker et al. Prostate cancer: ESMO Clinical Practice Guidelines for diagnosis, treatment and follow-up; Ann of Oncol, Jun 2020

CP-349997
Vytvořeno: October 2022