Všechno se změnilo

Všechno se změnilo

V dubnu 2005 mi byl diagnostikován mnohočetný myelom – nádorové onemocnění tvořené zhoubnými plazmatickými buňkami, které se nachází v kostní dřeni. Nemoc jsem přijala se smutkem, ale i s pokorou.
Hned jsem se obklopila hudbou a mnoha knihami, ve kterých jsem začala hledat pomoc. Radikálně jsem změnila stravu. Začala jsem jíst podle principů makrobiotiky, která je založená na obilovinách a vařené zelenině. Skoro jsem nejedla maso, mléčné výrobky, tuky a rafinovaný cukr. Zhubla jsem 12 kg a úplně jsem změnila svůj vzhled, což mi hodně psychicky pomohlo. Po této tělesné proměně rychle následovala fyziologická změna. Modlitby, meditace, bezesné noci, proplakané noci, hovory s Bohem a s mou nedávno zesnulou matkou mi přinesly řešení každodenních problémů a otevřely jiný pohled na život. Vyhodila jsem spoustu věcí a oblečení, které předtím byly všude po bytě.
Nakonec jsem objevila své kořeny na místě, kde se narodila moje matka, a které se jmenuje Turiec. To, coby pro mnohé lidi bylo přítěž, se pro mě stalo požehnáním a díky Bohu mi navždy změnilo celý život. Moje rodina, přátelé a kolegové mi hodně pomáhají. Na podzim roku 2005 jsem pokračovala v léčbě chemoterapií ve fakultní nemocnici, kde jsem během své nemoci byla v péči vynikajících odborníků. Po každé léčbě v nemocnici jsem byla schopna vrátit se do práce. V říjnu 2005, během krásného babího léta, se oženil můj syn. Nejspíš to bylo tělesným a emočním vyčerpáním, protože pak jsem onemocněla bolestivým pásovým oparem, po kterém brzy následovalo několik vážných případů pneumonie, které vedly k tomu, že mě hospitalizovali.
V únoru 2006 jsem podstoupila autologní transplantaci kostní dřeně, která byla úspěšná. Po dvoutýdenním pobytu v nemocnici a týdenním zotavování se doma jsem se zase vrátila do práce a plně se podílela na chodu školy. Upřímně říkám, že transplantace kostní dřeně byla emočně i tělesně nejtěžší věc, jakou jsem kdy v životě musela projít. Nebylo lehké se s touto zkušeností a vracejícími se vzpomínkami vyrovnat a následkem toho se od té doby léčím u psychoterapeuta z depresí. Kromě toho mám po vytržení zubů potíže se zuby, protože dáseň se pořádně nezahojila a když k tomu přidám nespavost, zažívám docela těžké období.
V dubnu 2006 jsem byla poctěna tím, že mi slovenský ministr školství udělil zvláštní cenu pro učitele za výborné výsledky mých žáků. Co se týká mé stravy, přestala jsem dodržovat makrobiotickou stravu, kterou jsem do té doby držela, čehož jsem začala litovat, protože jsem zase přibrala! V současnosti neužívám žádné doplňky výživy, ale každý den piji vysoce kvalitní červené víno – a jím kysané zelí. I když jsem vedena jako tělesně postižená, stále pracuji a nedávno jsem absolvovala počítačový kurz a cítím, že s podporou mé rodiny budu s mnohočetným myelomem schopna žít dlouho v klidu. Chci vám všem poděkovat.