Léčba příznaků a komplikací onemocnění

Prvním a nejdůležitějším kritériem je stanovit, jestli je léčba potřebná. Pacienty s MGUS a asymptomatickým (doutnajícím) mnohočetným myelomem je třeba sledovat, nevyžadují léčbu.
Léčba aktivního mnohočetného myelomu má dvě souběžné linie: léčbu snižující počet myelomových buněk a léčbu podpůrnou. Protinádorová léčba (chemoterapie, imunoterapie) snižuje počet myelomových buněk, a tím odstraňuje příznaky nemoci. S klesajícím množstvím myelomových buněk se zmenšuje odbourávání kosti, a tím se zmírňují bolesti. Obnovuje se novotvorba kosti. S úbytkem myelomových buněk se zlepšuje i tvorba krvinek a schopnost organismu bránit se infekcím. Je proto důležité snížit počet myelomových buněk na minimum. Pro snížení množství nádorových buněk se používají rozličné postupy. Ošetřující lékař musí rozhodnout, kdy a jaký způsob použít.
Podpůrnou léčbu podáváme s cílem zabránit vzniku a rozvoji příznaků nemoci. Pokud jsou již příznaky nemoci přítomny, je cílem podpůrné léčby jejich odstranění. Podpůrná léčba působí přímo na vzniklé příznaky, což znamená, že nesnižuje množství myelomových buněk, ale odstraňuje potíže, které tyto myelomové buňky způsobují. Lze sem zařadit léčbu a prevenci bakteriálních nebo virových infekcí, léčbu bolesti kostí i ortopedickou léčbu patologických zlomenin, léčbu anémie buď transfúzí nebo podáváním léků, které podporují tvorbu červených krvinek. Protinádorová a podpůrná léčba při aktivní nemoci a kontroly v době remise představují pro nemocného nový životní styl, který musí respektovat on i jeho rodina.

CP-354817